DOČKALI JSME SE. JUPÍÍÍÍ 🙂

Konečně z nás spadlo květnové napětí, kam se nasměřují naše kroky. Rozprchneme se na gymnázia, do matematické třídy, na druhý stupeň i na sportovní školu. Každý máme jiné nadání a nyní přišla první možnost ho využít. Nebo nechat naši osobnost ještě zrát v náručí známé školy a odhalit ho až v devítce. 

Rok to byl náročný, leč my jsme ho zvládli se ctí. Každý podle svého přístupu, vynaloženého úsilí, chuti se učit. Vysvědčení vypadají po zásluze – někdy pěkně, někdy míň, ale všichni jsme prospěli. Hurá na zdolání dalších povinných školních let.  

Ve škole si to užíváme. Někdy už se zdá, že o nic nejde, přesto je ještě třeba o dobré známky zabojovat.  No jistě, že nás krásné počasí vytáhlo ze třídy ven. A nejen tělocvik, nebo výtvarná výchova, ale i český jazyk nám jde mnohem lépe na vzduchu a se sluníčkem za zády. Náramkování o pracovní činnosti jsme si na přání ještě zopakovali – ale to bylo lepší konat ve třídě. Abychom si nezamotali ruce, koukali jsme po očku na návod. Kdo se do toho pustil, tomu se to povedlo. Vydařily se nám ještě hezčí kousky než minule.  

Po loňském výletoprázdnu jsme konečně také opět mohli vyjet za zážitky.

Tak za prvé. Dostali jsme příležitost dokončit si „řidičský průkaz“ na dopravním hřišti na Kladně. A vážně jsme ho získali! Každý, kdo loňský test splnil na 75% a více, obdržel průkaz a odměnu. Samozřejmě související s naší bezpečností v provozu. Zajezdili jsme si na kolech a koloběžkách na křižovatkách hřiště a plni dopravních znalostí se můžeme odvážit na silnice. 

Za druhé jsme jeli protáhnout své svaly (ztuhlé během dlouhé distanční výuky 🙂 na Strahov do Beach volejbalové arény. Dalo nám to zabrat, ale zase jsme se vyřádili v písku a připravili jsme se na léto na pláži. 

No a za třetí jsme zavítali do Litoměřic. Co tam? Smluvili jsme si tam setkání s paní spisovatelkou Zachariáše a tajemství stříbrných tenisek paní Evou Hotovcovou, která nás tentokrát provázela strašidelnými Litoměřicemi. No, zas tak strašidelné to nebylo, ale mnohé jsme se dozvěděli. Třeba, že místní divadlo patří k nejstarším v Čechách (ač tak tedy vůbec nevypadá), nebo jak pan K. H. Mácha hasil místní požár. Také jsme zde objevili tajemství výroby papíru v Dílně ručního papíru paní Ireny Štyrandové. Paní Irena nám ukázala, jak na výrobu papírových „báboviček“, které můžeme využít, jako dárečky. A došlo i na papír a jeho postupné lisování. Děkujeme oběma dámám. Bylo moc příjemné s nimi pobýt.

Všechny děti z naší třídy, které se letos vrhly nad rámec svých školních povinností do matematických soutěží si zasluhují obdiv a pochvalu. A představte si, že se umístily na předních místech: Matematického Klokana přepral Kubík Hartmann a získal 1. místo a v Matematické olympiádě se Nicol Štreitová chopila šance a utrhla si 3. místo. Honzík Pokorný se radoval ze 4. místa. Výborné výkony. Děkujeme za reprezentaci.

Děti to neměly ve 4. a 5. třídě vůbec snadné. Přiřítila se na ně nečekaná a dosud neznámá on-line výuka.  Za to, jak se s ní vypořádaly, si zaslouží velký dík nejen ony, ale patří také Vám – RODIČŮM, kteří jste jim stáli po boku a zajistili jim vše potřebné, aby učení mohly zvládnout. DĚKUJI.

Škola se v této souvislosti zapojila do projektu Vzory vzorům a z každé třídy – od 3. do 6. ročníku – vybrala 2 žáky. U nás jsou to ti, kteří šli příkladem svou pílí, chováním, zodpovědností, překonáváním sebe sama a zároveň také skromností, dobrou náladou a humorem. Z 5. D získávají toto uznání Ondra Pecen a David Braun. 

Děkuji vám žáčci za zvládnutí vztahů mezi sebou, vám milí rodičové za vstřícnou a příjemnou spolupráci a přeji vám všem, hodně zdraví, úspěchu a štěstí ať vedou vaše cesty kudykoliv a kamkoliv.   

Zdraví vás