Říjen plný překvapení aneb vše se nám daří

V měsíci říjnu nám ještě paprsky sluníčka přáli, a tak jsme mohli společně vyrazit na procházku, při které jsme obdivovali kouzla podzimu, zopakovali si dopravní značky a bezpečnou cestu do školy.

Také jsme se radovali z hodin tělesné výchovy na našem školním hřišti. Děti milují soutěže, a proto bojovaly se zápalem, ať už skákaly, běhaly, či dělaly aktivity s míčem.

V hodinách českého jazyka jsme se seznámili s „paní Abecedou“. Některým to malinko zamotalo hlavičku, ale častým opakováním se to bude dařit lépe. Druhy vět nás taktéž moc nezaskočily, jelikož některé už žáci mají v povědomí z první třídy.

Počítání s přechodem přes desítku, jednotky délky, hmotnosti a objemu jsme společně s Matýskem objevovali v hodinách matematiky.

Barvy podzimu, jeho proměny a kouzla jsme si připomínali v prvouce. Věřím, že obrázky potěší mnoho babiček a dědečků.

Polovinu měsíce jsme se opět začali vídat za obrazovkami počítačů, ale to nás vůbec neodradilo od naší píle.

Děti pracovaly ve dvou skupinkách – Lištičky a Sovičky. Všechny musím moc pochválit za vzornou docházku, hezké chování a za velikou snahu! Pochvalu si zaslouží i všichni „účastníci“ dobrovolných hodin – hodin procvičování. Tady byla účast také velmi vysoká.

Chválila jsem děti za výbornou přípravu na hodinu s názvem – „Moje kamarádka knížka“. Děti se vzorně připravily. Čtení z jejich knížky se mi moc líbilo, dokonce mě někteří překvapili i uvedením jména ilustrátora.

Ač se některým domácí učení na dálku líbí, přece jen většina vyhlížela datum 25. října, kdy jsme mohli jít zpět do naší třídy. Někteří se velkou radostí se svým kamarádem, kamarádkou objali. Byl to moc dojemný pohled. Jsou to vzácné a nezapomenutelné chvíle.

Máme se rádi, jsme prima parta! Nechť těch dnů a chvil být spolu je co nejvíce.

Dita Makovičková