Radostný duben (aneb opětovné setkání ve škole)

V měsíci dubnu se nám toho podařilo velmi mnoho, i když jsme se polovinu měsíce učili přes obrazovky. První dva týdny jsme se potkávali online na dálku jako skupina SOVIČEK a ŽABIČEK. Hodiny jsme si zpestřili snídaní v pyžamu, jindy vstáváním s plyšáky.

Velmi jsme se těšili na datum 12. dubna, protože ten znamenal návrat dětí do školních lavic. Některé děti měly malé obavy z testování, ale nakonec jsme to všichni zvládli na výbornou. Ve třídě už pak byli všichni za hrdiny. Děti povídaly, že to nic nebylo, že je to jen šimralo.

Ještěže byli dětem nablízko rodiče, kteří jim dodávali hodně odvahy. Strach z testů postupně opadával a postupem času jsme si všichni zvykli.

První setkání ve škole jsme začali dlouhým povídáním o tom, jak to děti doma zvládaly. Po společném vyprávění následovala „koláčková svačinka“ z pekárny Vrbský. Každý žáček dostal na přání koláček se svou oblíbenou příchutí. Potěšilo mě, že nejvíce koláčků bylo makových. Možná některým k výběru napovědělo mé příjmení…

Další dny jsme opakovali učivo, které jsme se učili přes obrazovky. Když za oknem svítilo sluníčko, vyrazili jsme na malou procházku. Na jedné z nich nám kolemjdoucí paní moc pochválila naše korálkové srdíčko. Děti měly z pochvaly velikou radost.

Někdy si děti s chutí zahrály na honěnou na hřišti u sportovní haly.

Následoval opět týden učení z domova. I tehdy jsme si vyučování zpestřili. Měli jsme online besedu se ZOO Praha na téma ptáci. Slečna Václava, která nás besedou provedla, byla skvělá. Děti si brzo získala. Měla připravené krásné ptáčky, jejichž peříčka byla opravdu pestrobarevná. Velikou pochvalu si zaslouží také děti, které byly na besedu velmi vzorně připravené. Měly mnoho zajímavých otázek. Zobrazené ptáčky většina dětí poznala. Dařilo se jim rozpoznat jak vejce, tak peříčka. Sama lektorka byla potěšena, kolik toho nejmenší žáčci umí.

Poslední dny v dubnu jsme měli štěstí, opět jsme mohli usednout do lavic. Už od pondělí 26. dubna jsme se všichni těšili na projektový den „Škola pro čarodějky a kouzelníky“, který se odehrál 30. dubna. Hned ráno jsem se u dveří pořádně lekla. Čarodějky a kouzelníci vypadali opravdu strašidelně. A představte si, že k nám do třídy zavítal sám Harry Potter v podání Matěje Šlika. Během celého pátečního dopoledne děti plnily mnoho zajímavých úloh (obrázkové čtení čarodějky Háty, matematické omalovánky s ježibabkou, matematické doplňovačky s kouzelníkem či hledání rozdílů…). Úlohy plnily buď samostatně, nebo v různorodých družstvech. Páteční školičku obohatila svým poutavým vyprávěním o čarodějnicích paní Lenka Peremská. Během online besedy dětem připomněla a vysvětlila tradici pálení čarodějnic. Projektový den byl krásný, velmi se zdařil. Děti byly moc spokojené. Všem se i pořádně naplnila bříška. K svačince se podávaly perníkové chaloupky na kuří nožce, prsty baby Jagy, pavoučci na pavučinkách, hnědé myšičky, voňaví netopýři…

Veliké poděkování patří všem rodičům, kteří dětem dobrůtky upekli a nazdobili. Zaslouží si jedničku s hvězdičkou. Maminkám a tatínkům také patří veliká pochvala za kostýmy a líčení. Poslední den v dubnu byl prostě nádherný.

Večer jsme se mohli začít radovat z vítězství. Naše srdce s láskou darované, naše KORÁLKOVÉ SRDCE vyhrálo. Získalo přes osm tisíc hlasů.

Děkujeme všem moc za hlasy a podporu. Velmi si toho všichni vážíme.

Naše školička se zase něčím hezkým zviditelní. Je vidět, že lidiček s krásným a velikým srdíčkem je u nás stále hodně. Děkujeme.

Dita Makovičková