Měsíc leden je ve školním roce obdobím hodnocení práce za 1. půlrok a těšení se na pololetní vysvědčení a prázdniny. Nebylo tomu jinak ani v této netradiční době distanční výuky. 

Po vánočních prázdninách jsme naskočili už do dobře rozjetého vlaku online hodin a zadaných úkolů. Oproti listopadu jsme se už lépe orientovali, práce v Teams nám většinou nedělala problémy a obecně jsme ze strany paní učitelky poslouchali slova chvály.  

V tomto měsíci jsme se zvládli naučit a procvičit téměř všechny vzory podstatných jmen, písemné násobení a dělení už nikomu nedělá problémy, významně jsme se posunuli i v látce ve vlastivědě, přírodovědě a angličtině. Ve výtvarné a hudební výchově jsme řešili různé zábavné kvízy, osmisměrky, poslouchali jsme vážnou hudbu. V pracovních činnostech jsme doma pomáhali s úklidem, či vytvářeli chutné teplé nápoje. Nezanedbávali jsme ani tělesnou výchovu, využili jsme přízně paní Zimy a s nadšením jsme bobovali, sáňkovali a stavěli sněhuláky a různá iglú. Také jsme začali plnit Odznak všestrannosti, už máme za sebou dvě disciplíny. Všichni jsme pochopili, že virus tady s námi bude ještě dlouho a zřejmě i distanční výuka, proto to nemá smysl řešit, ale pořádně pracovat a snažit se vše s úsměvem zvládnout. O tom svědčí i účast v mnoha projektech a soutěžích, ať už je to Klokan, Logická olympiáda, Minisčítání, Putování s kamínky, Sběr papíru, výtvarná soutěž Slunečnice, sportovní soutěž Zátopek race, či Čtení pomáhá. Nyní se účastníme fotografické soutěže vyhlášené školou „Zimní krajina“.

Leden utekl jako voda a byl tady poslední týden, kdy jsme se dozvěděli hodnocení naší práce a také jsme o třídnické hodině zhodnotili sami sebe a celkově distanční výuku. Vesměs jsme výuku na dálku hodnotili pozitivně, dali jsme jí v 95 % tři, čtyři, nebo dokonce pět hvězdiček. Až na čtyři z nás se všichni těšíme do školy. Výhody vidíme zejména v tom, že nemusíme brzy ráno vstávat, přesouvat se do školy, že můžeme výuku absolvovat v pyžamu a že jsme se naučili nové věci na počítači. A co nám vadí? Asi nejvíce jsme si stěžovali na výpadky techniky, wifi, že se nám to seká a že se nemůžeme vidět s kamarády. Zkrátka mezilidské vztahy a kamarádství, která navážeme na základní škole, mnohdy zůstávají po celý život a jsou velmi důležité. Tak snad se zase všichni brzy uvidíme ve škole!