Měsíc září se nesl ve znamení opakování. Povídali jsme si o tom, co jsme se – díky panu Covidu, učili doma:

prošli jsme si společně vyjmenovaná slova, zopakovali jsme si informace o podstatných jménech, slovesech a také jsme neopomněli osvítit větnou skladbu. Copak, že je to ten podmět? A který z nich je přísudek? A jaké koncovky budeme psát, pokud se ti dva shodnou? Hlavně ať se shodnou, to pak máme lepší známku.

Také jsme si užili hodinu Čj venku. Bylo tak hezky, že jsme, my žáčci, přemluvili paní učitelku… Zahráli jsme si hru z učebnice češtiny. Ve skupinách po 4 jsme vymýšleli 20 podstatných jmen, která jsme viděli v okolí , a kterým jsme zároveň přiřadili vzory. Poté jsme je měli slovně vyjářit bez použití slova příbuzného. Ostatní hádali a zapisovali své tipy. Zvítězila čistě dámská skupinka, která správně uhodla většinu slov.

Do výtvarné výchovy jsme se ponořili s nadšením, jelikož jsme dostali příležitost zúčastnit se výtvarné soutěže v muzeu. Byla spojena s podzimní výstavou výpěstků ze zahrad místních obyvatel. Kterému z nás školáků se podařilo nakreslit nejkrásnější slunečnici? O tom zatím mohou návštěvníci muzea hlasovat. Stejně tak jsme hlasovali i my při návštěvě výstavy. Byl pro nás připraven také doprovodný program. Protože jsme k návštěvě výstavy využili hodinu pracovních činností, čekalo na nás velmi inspirativní setkání s paní Jarkou Hornou, která do různého ovoce a zeleniny vyřezává ozdobné ornamenty, nebo z nich vytváří labuťe, květinky či motýly. Děkujeme moc za ukázku.

Zatím poslední z našich výtvarných počinů – zvířata tuší, se nám povedl natolik, že některé obrázky zdobí chodby školy. A věřte, že skvělá jsou všechna naše dílka.

Zdraví 5. D