Na květen jsme se těšili. Měli jsme domluvené spaní ve škole. A ono to opravdu vyšlo. Škola v noci má úplně jinou atmosféru a my jsme si ji ještě vylepšili. Zahráli jsme si venku přehazovanou a pak jsme vymýšleli a tvořili stezku odvahy – holky pro kluky a kluci pro holky. Obě byly strašidelné a prostě skvělé. Bát se šla i paní učitelka.
Věděli jsme, že se zúčastníme tzv. Hlídky mladých zdravotníků. To je soutěž pořádaná Českým červeným křížem o první pomoci a o znalostech záchranného systému, který je podporou lidem v těch nejtěžších život ohrožujících situacích. Naši zástupci se připravovali pilně. Kuli pikle, jak na provizorní první pomoc, jak na přenos zraněných a jak správně resuscitovat dospělé i děti. Dokonce i znalost bylin si osvěžili. Během soutěže se mladí zdravotníci seznámili s jejím průběhem. Vyzkoušeli si, jaké to je ocitnout se nad zraněným padlým ze schodů i zodpovědět na přísné otázky Městských policistů. Během volné hodiny soutěžící nahlédli pod poklici velmi zajímavého povolání: hasič. Tito udatní ochránci našich životů ze sboru středočeského kraje nás provedli nejen svým pracovním denním režimem, ale i náplní své práce, ukázali nám svůj vozový park, vybavení aut a vyzkoušet jsme si mohli i tíhu jejich práce. Někteří si nasadili dýchací přístroj i s dýchací bombou na zádech, jiní si potěžkali hydraulické pomůcky pro vyproštění osob z vozů při nehodách. Je to těžká dřina, ale nesmírně potřebná. Děkujeme.
A o co se rozšířilo naše vědění? V dějepise jsme si připomněli olympijské hry a přesunuli jsme se do starověkého Říma. V matematice jsme opustili konstrukce trojúhelníku a vrhli se s chutí (no většinou) do prostorových těles – na krychli a kvádr. V českém jazyce je vždy dobré vědět, co je spisovné a co naopak či jak správně vyslovovat. A o tom byly naše hodiny. Angličtina nás zavedla do minulosti – tedy lépe řečeno, abychom dovedli správně používat minulý čas. Informatika se zdá být opět velmi důležitá. Hráli jsme hru o bezpečnosti na internetu a splnili jsme bobříka informatiky. Fyzika tentokrát pojednávala o objemu. Připomněli jsme si, kde se s ním denně potkáváme, čím ho změříme i jak to vlastně z těch měřidel správně přečíst. V přírodopise jsme ukončili toulání ekosystémy vod a zavítali jsme na louky a pastviny. Zeměpis nás vláčí krajinami Afriky.
Blíží se konec roku. Všichni se snažíme vylepšit si známky, aby to naše šesťácké vysvědčení bylo pěkné. Držte nám palce, ať to každému z nás vyjde co možná nejlépe.